 Produkt Ceník Koupit Download Ukázka |
Použijte bankrotní a bonitní modely k prověření finančního zdraví
Bankrotní modely indikují jedním číslem dobré finanční zdraví nebo blížící se bankrot. Ve FinAnalysis používáme modely.
Při provedení fundamentální analýzy byste měli důkladné proniknout do výkonu a schopnosti firmy. Velmi frekventované je používat pro analýzu finanční situace podniku paralelní ukazatelové soustavy. Jednotlivé ukazatele paralelní ukazatelové soustavy však nemají pro hodnocení finančního zdraví stejný význam. Problémem je objektivní výběr nejdůležitějších ukazatelů a stanovení výše jejich důležitosti. Východiskem z problému správného výběru ukazatelů jsou bonitní a bankrotní modely.
Jejich přínosem je snaha o omezení subjektivity při výběru stěžejních ukazatelů a jejich významnosti. V tomto ohledu předstihují bonitní nebo bankrotní indikátory sebepodrobnější a detailnější modely vícekriteriálního rozhodování, které pracují se subjektivními výběry ukazatelů a jejich vah.
Bankrotní a bonitní modely vytvořili finanční analytici na reálných datech konkrétních společností v konkrétních zemích a čase. Některé ze společností poté podle předpovědí i zkrachovaly. Pomocí vytvořených vzorců se předvídá, jestli firma přináší zisk či se ubírá spíše k bankrotu. Výsledkem modelu je jediná hodnota, která umožňuje hodnocení společnosti. Předpověď bankrotu lze zjistit již několik let před skutečným zbankrotováním.
Použité bankrotní modely
Bankrotní, nebo-li predikční, modely představují systémy včasného varování, neboť podle chování vybraných ukazatelů indikují případné ohrožení finančního zdraví. Tyto modely byly odvozeny na základě skutečných dat u firem, které v minulosti zbankrotovaly, nebo naopak dobře prosperovaly. Vychází z předpokladu, že ve firmě dochází už několik let před úpadkem k jistým anomáliím, ve kterých jsou obsaženy symptomy budoucích problémů a které jsou charakteristické právě pro ohrožené firmy.
Index IN05
Manželé Inka a Ivan Neumaierovi sestavili index důvěryhodnosti IN na základě souboru 100 českých podniků ověření vybraných statisticko-matematických metod. Tento index odráží zvláštnosti českých účetních výkazů a ekonomické situace v ČR. Obsahuje standardní poměrové ukazatele z oblasti aktivity, výnosnosti, zadluženosti a likvidity.
Mezi jeho ukazateli není zastoupen ani jeden, který by pracoval s tržní hodnotou firmy, jak je tomu u Altmanova modelu. Tato úprava je výhodou pro podmínky málo likvidního kapitálového trhu. Index byl testován na datech tisíců českých firem a prokázal vynikající vypovídací schopnost pro odhad finanční tísně těchto firem.
Vzorec indexu IN05 je:
IN05 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,97 * C + 0,21 * D + 0,09 * E
- A = aktiva / cizí kapitál
- B = EBIT / nákladové úroky
- C = EBIT / celková aktiva
- D = tržby / celková aktiva
- E = oběžná aktiva / krátkodobé závazky
Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:
| IN05 > 1,6 | Podnik tvoří hodnotu |
| 0,9 < IN01 < 1,6 | Šedá zóna nevyhraněných výsledků |
| IN05 < 0,9 | Podnik hodnotu netvoří (ničí) |
Aspekt Global Rating
Aspekt Global Rating je produktem dříve české společnosti Aspekt, která je v současné době součástí skupiny Creditinfo(poskytování finančních a kreditních informací). Model byl zkonstruován záměrně pro analýzu finanční situace českých společností v podmínkách české ekonomiky. Aspekt Global Rating pracuje ve svém výpočtu se sedmi vybranými poměrovými ukazateli, prostřednictvím kterých jsou hodnoceny jednotlivé oblasti finanční situace podniku, a to: rentabilita, zadluženost, aktivita, likvidita a produktivita.
Ratingová známka je přidělena analyzovanému podniku na základě součtu všech sedmi výsledných hodnot poměrových ukazatelů. Při hodnocení je využíváno devítibodové stupnice, kde jsou jednotlivé stupně označeny písmeny.
AGR je složen ze 7 ukazatelů, které obsahují 20 položek z účetních výkazů, které jsou na sobě nezávislé i závislé. Snahou tohoto ukazatele je minimalizovat vliv různosti odvětví na výsledky hodnoceného podniku. Model Aspekt Global Rating se zaměřuje zejména na provozní část hodpodaření podniku, která zároveň bývá tou nejvýznamnější.
Vzorec ratingu AGR je:
AGR = A + B + C + D + E + F + G
- ukazatel provozní marže (A) = (provozní hospodářský výsledek + odpisy) / tržby za prodej výrobků a zboží
- ukazatel běžného ROE (B) = ROE = hospodářský výsledek za běžné období / vlastní kapitál
- ukazatel krytí odpisů (C) = (provozní hospodářský výsledek + odpisy) / odpisy
- ukazatel krátkodobé likvidity (D) = (finanční majetek + (krátkodobé pohledávky * 0,7)) / (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci)
- ukazatel vlastního financování (E) = vlastní kapitál / pasiva celkem
- ukazatel provozní rentability aktiv (F) = ROA = (provozní hospodářský výsledek + odpisy) / aktiva celkem
- ukazatel využití aktiv (G) = tržby za prodej vlastních výrobků a zboží / aktiva celkem
Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:
| rating | komentář k ratingu | |
| 8,5 <= AGR | AAA | Optimálně hospodařící subjekt blížící se "ideálnímu podniku" |
| 7 <= AGR < 8,5 | AA | Velmi dobře hospodařící subjekt se silným finančním zdravím |
| 5,75 <= AGR < 7 | A | Stabilní a zdravý subjekt s minimálními rezervami v rentabilitě či likviditě |
| 4,75 <= AGR < 5,75 | BBB | Stabilní průměrně hospodařící subjekt |
| 4 <= AGR < 4,75 | BB | Průměrně hospodařící subjekt, jehož finanční zdraví má poměrně jasné rezervy |
| 3,25 <= AGR < 4 | B | Subjekt s jasnými rezervami a problémy, které je třeba velmi dobře sledovat |
| 2,5 <= AGR < 3,25 | CCC | Podprůměrně hospodařící subjekt, jehož rentabilita i likvidita si vyžadují ozdraven |
| 1,5 <= AGR < 2,5 | CC | Nezdravě hospodařící subjekt s krátkodobými i dlouhodobými problémy |
| AGR < 1,5 | C | Subjekt na pokraji bankrotu se značnými riziky a častými krizemi |
Bilanční analýza I. Rudolfa Douchy
Soustava bilančních analýz byla sestavena v 90. letech českým finančním analytikem Rudolfem Douchou. Její konstrukce v podmínkách České republiky by měla vést ke spolehlivým výsledkům, aniž by docházelo k jejich zkreslení jiným ekonomickým prostředím. Model je možné využít v jakémkoliv podniku nezávisle na oboru podnikání či jeho velikosti.
Bilanční analýza I poskytuje analytikovi orientační pohled na situaci podniku, není tedy vhodná pro zásadní rozhodnutí a srovnávání v prostoru. Tato úroveň analýzy je složena ze čtyř poměrových ukazatelů a jednoho celkového ukazatele.
Vzorec indexu je:
C = (2 * S + 1 * A + 5 * R + 4 * L) / 12
Jednotlivé ukazatele:
- Ukazatel stability (S) = vlastní kapitál / stálá aktiva
- Ukazatel aktivity (A) = výkony / (2 * celková pasiva)
- Ukazatel rentability (R) = (8 * EAT) / vlastní kapitál
- Ukazatel likvidity (L) = (finanční majetek + pohledávky) / (2,17 * krátkodobé závazky)
Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:
| C > 1,0 | dobrá finanční situace podniku |
| 0,5 < C < 1,0 | šedá zóna (finanční situaci podniku nelze jednoznačně posoudit) |
| C < 0,5 | špatná finanční situace podniku (vážné problémy v hospodaření) |
Bilanční analýza II. Rudolfa Douchy
Bilanční analýzu II tvoří 17 ukazatelů, které hodnotí podnik v oblastech stability, aktivity, rentability a likvidity. V každé ze zmíněných oblastí jsou sledovány tři až pět poměrových ukazatelů, jejichž zvyšující se hodnota poukazuje na zlepšující se stav společnosti. Tato soustava ukazatelů je ve srovnání s první úrovní bilanční analýzy spolehlivější a zároveň detailnější.
Jednotlivé ukazatele:
- S1 = vlastní kapitál / stálá aktiva
- S2 = (vlastní kapitál / stálá aktiva) * 2
- S3 = vlastní kapitál / cizí kapitál
- S4 = celková aktiva / (krátkodobé závazky * 5)
- S5 = celková aktiva / (zásoby * 15)
- Výsledek této skupiny ukazatelů se vypočítá: S = (2 * S1 + S2 + S3 + S4 + 2 * S5) / 7
- A1 = (tržby / 2) / celková pasiva
- A2 = (tržby / 4) / vlastní kapitál
- A3 = (přidaná hodnota * 4) / tržby
- Výsledek této skupiny ukazatelů se vypočítá: A = (A1 +A2 + A3) / 3
- R1 = (10 * EAT) / přidaná hodnota
- R2 = (8 * EAT) / vlastní kapitál
- R3 = (20 * EAT) / celková pasiva
- R4 = (40 * EAT) / (tržby + výkony)
- R5 = (1,33 * provozní výsledek hospodaření) / (provozní VH + finanční VH + mimořádný VH)
- Výsledek této skupiny ukazatelů se vypočítá: R = (3 * R1 + 7 * R2 + 4 * R3 + 2 * R4 + R5) / 17
- L1 = (2 * finanční majetek) / krátkodobé závazky
- L2 = (finanční majetek + pohledávky) / krátkodobé závazky
- L3 = (oběžná aktiva / krátkodobé závazky) / 2,5
- L4 = (pracovní kapitál / celková pasiva) * 3,33
- Výsledek této skupiny ukazatelů se vypočítá: L = (5 * L1 + 8 * L2 + 2 * L3 + L4) / 16
Vzorec indexu je:
C = (2 * S + 1 * A + 5 * R + 4 * L) / 12
Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:
| C > 1,0 | dobrá finanční situace podniku |
| 0,5 < C < 1,0 | šedá zóna (finanční situaci podniku nelze jednoznačně posoudit) |
| C < 0,5 | problémy ve finanční situaci a hospodaření podniku |
| C < 0,0 | signál značných problémů |
D-skóre - Index České národní banky
Česká národní banka spolu s některými komerčními bankami vytvořila 11 poměrových ukazovatelů, pomocí kterých může hodnotit klienty na ty, které mají standardní závazky vůči bance a ty, jejichž závazky jsou rizikové až ztrátové.
Model zpracoval Institut ekonomie České národní banky za účelem zlepšení úvěrového portfolia českých bank, jimž bylo D-skóre určeno. Konstrukce modelu je inspirována Altmanovým modelem, je rozšířena o další ukazatele. Klienty hodnotí podle jejich závazku vůči bankám a obsahuje 11 poměrových ukazatelů. Model vychází z dat o klientech poskytnutých bankovními subjekty za roky 1993 až 1997.
Index D-skóre má následující tvar:
D = - 0,46 + 0,019 * D(1) + 0,026 * D(2) - 0,028 * D(3) - 0,015 * D(4) + 0,02 * D(5) - 0,018 * D(6) - 0,023 * D(7) - 0,01 * D(8) - 0,301 * D(9) + 0,015 * D(10) + 0,003 * D(11)
Jednotlivé ukazatele:
- D(1) = DHM / aktiva
- D(2) = dlouhodobé pohledávky / aktiva
- D(3) = rezervy / aktiva
- D(4) = dlouhodobé závazky / pasiva
- D(5) = krátkodobé závazky / pasiva
- D(6) = tržby / výnosy
- D(7) = odpisy / výnosy
- D(8) = EAT / tržby
- D(9) = výnosy / aktiva
- D(10) = (cizí zdroje + ostatní pasiva) / aktiva
- D(11) = (cizí zdroje + ostatní pasiva) / (EAT+ odpisy)
Následující tabulka udává zařazení podniků do tří skupin. Standardní závazky značí, že podnik splácí své závazky dle dohodnutých podmínek. Jestliže se podnik přiřadí do kategorie s problematickými závazky, podnik představuje pro banku ztrátový subjekt. Závazky mohou být nenávratné či návratné jen z části. Mezi uvedenými kategoriemi je šedá zóna.
Výsledné D-skóre se porovná s hodnotami následující tabulky:
| D < -0,365 | bonitní klient, standardní závazky |
| -0,365 < D < 1,614 | šedá zóna, je třeba provést další analýzu |
| D > 1,614 | rizikový klient, problematické závazky |
Index IN01
Index IN01 spojuje předchozí dva modely, bonitní i bankrotní. Konstrukce byla provedena pomocí diskriminační analýzy a vycházela z dat 1915 podniků které byly rozděleny na tři skupiny: 583 podniků bylo ve skupině podniků tvořících hodnotu, 503 podniků v bankrotu nebo těsně před bankrotem a 829 ostatních podniků.
Vzorec indexu IN01 je:
IN01 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,92 * C + 0,21 * D + 0,09 * E
- A = aktiva / cizí kapitál
- B = EBIT / nákladové úroky
- C = EBIT / celková aktiva
- D = tržby / celková aktiva
- E = oběžná aktiva / krátkodobé závazky
Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:
| IN01 > 1,77 | Podnik tvoří hodnotu |
| 0,75 <= IN01 < 1,77 | Bonitní podnik, hodnotu netvoří |
| IN01 < 0,75 | Podnik spěje k bankrotu |
Index IN95
Index IN95 je bankrotním modelem a mezi jeho ukazateli není zastoupen ani jeden, který by pracoval s tržní hodnotou firmy, jak je tomu u Altmanova modelu. Tato úprava je výhodou pro podmínky málo likvidního kapitálového trhu. Podle manželů Neumeirových (2002) je "specifikem pro českou ekonomiku, kde je vysoká platební neschopnost, zařazení ukazatele Závazky po lhůtě splatnosti/výnosy". Tento ukazatel charakterizuje neschopnost firmy a snižuje se o něj hodnota indexu. Index byl testován na datech tisíců českých firem a prokázal vynikající vypovídací schopnost pro odhad finanční tísně těchto firem. Úspěšnost indexu dosahuje více než 70%.
Index IN95 má následující tvar:
IN95 = V(1) * A+V(2) * B + V(3) * C + V(4) * D + V(5) * E - V(6) * F
kde:
- A = aktiva / cizí kapitál
- B = EBIT / nákladové úroky
- C = EBIT / celková aktiva
- D = tržby / celková aktiva
- E = oběžná aktiva / krátkodobé závazky
- F = závazky po lhůtě splatnosti / tržby
Závazky po lhůtě splatnosti nelze nalézt v Rozvaze ani Výsledovce, naleznete v analytické evidenci účetní.
V(1) až V(6) = váhy jednotlivých ukazatelů
Váhy se počítají jako podíl významnosti ukazatele ke kriteriální hodnotě ukazatele. Hodnoty vah vypočtené pro jednotlivé obory ekonomických činností jsou uvedeny v tabulce. Tabulka nezahrnuje hodnoty V(2) a V(5), která jsou pro všechna odvětví stejné. Váha V(2) je rovna 0,11 a váha V(5) je rovna 0,10.
| Název | V(1) | V(3) | V(4) | V(6) | |
| A | Zemědělství | 0,24 | 21,35 | 0,76 | 14,57 |
| B | Rybolov | 0,05 | 10,76 | 0,09 | 84,11 |
| C | Dobývání nerost. sur. | 0,14 | 17,74 | 0,72 | 16,89 |
| CA | Dobývání energet. surovin | 0,14 | 21,38 | 0,74 | 16,31 |
| CB | Dobývání ostatních surovin | 0,16 | 5,39 | 0,56 | 25,39 |
| D | Zprac. průmysl | 0,24 | 7,61 | 0,48 | 11,92 |
| DA | Potrav. průmysl | 0,26 | 4,99 | 0,33 | 17,38 |
| DB | Textilní a oděvní průmysl | 0,23 | 6,08 | 0,43 | 12,37 |
| DC | Kožedělný průmysl | 0,24 | 7,95 | 0,43 | 8,79 |
| DD | Dřevařský průmysl | 0,24 | 18,73 | 0,41 | 11,57 |
| DE | Papírenský a polygrafický průmysl | 0,23 | 6,07 | 0,44 | 16,99 |
| DF | Koksování a rafinérie | 0,19 | 4,09 | 0,32 | 2026,93 |
| DG | Výroba chemických výrobků | 0,21 | 4,81 | 0,57 | 17,06 |
| DH | Gumárenský a plastikářský průmysl | 0,22 | 5,87 | 0,38 | 43,01 |
| DI | Stavební hmoty | 0,2 | 5,28 | 0,55 | 28,05 |
| DJ | Výroby kovů | 0,24 | 10,55 | 0,46 | 9,74 |
| DK | Výroba strojů a přístrojů | 0,28 | 13,07 | 0,64 | 6,36 |
| D | Elektrotech. a elektronika | 0,27 | 9,5 | 0,51 | 8,27 |
| DM | Výroba dopravních prostředků | 0,23 | 29,29 | 0,71 | 7,46 |
| DN | Jinde nezařazený průmysl | 0,26 | 3,91 | 0,38 | 17,62 |
| E | Elektřina, voda plyn | 0,15 | 4,61 | 0,72 | 55,89 |
| F | Stavebnictví | 0,34 | 5,74 | 0,35 | 16,54 |
| G | Obchod, opravy motorových vozidel | 0,33 | 9,70 | 9,70 | 28,32 |
| H | Pohostinství a ubytování | 0,35 | 12,57 | 0,88 | 15,97 |
| I | Doprava , sklad., spoje | 0,07 | 14,35 | 0,75 | 60,61 |
| Ekonomika ČR | 0,22 | 8,33 | 0,52 | 16,80 |
Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:
| IN > 2 | Uspokojivá finanční situace |
| 1 < IN <= 2 | Šedá zóna nevyhraněných výsledků |
| IN <= 1 | Firma je ohrožena vážnými finančními problémy |
Index IN99
Index IN99 je bonitní model konstruován z pohledu vlastníka. Pro tvorbu nového indexu byla použita diskriminační analýza, pomocí které byly zrevidovány váhy ukazatelů indexu IN95 platné pro ČR s ohledem na jejich význam pro dosažení kladné hodnoty ekonomického zisku.
IN99 = -0,017 * A + 4,573 * C + 0,481 * D + 0,015 * E
kde:
- A = aktiva / cizí kapitál
- C = EBIT / celková aktiva
- D = tržby / celková aktiva
- E = oběžná aktiva / krátkodobé závazky
Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:
| IN99 > 2,07 | Podnik tvoří novou hodnotu pro vlastníka |
| 1,42 <= IN99 < 2,07 | Spíše tvoří hodnotu pro vlastníka |
| 1,089 <= IN99 < 1,42 | Nelze určit, zda tvoří nebo netvoří hodnotu pro vlastníka |
| 0,684 <= IN99 < 1,089 | Spíše netvoří hodnotu pro vlastníka |
| IN99 < 0,684 | Podnik netvoří hodnotu pro vlastníka |
Index IN může být vhodným indikátorem tvorby hodnoty zejména pokud nelze pracovat s tržními cenami akcií firmy kvůli jejich nízké vypovídací schopnosti a nebo pokud nejde stanovit náklad vlastního kapitálu. S úspěšností 86,4% index dokazuje tvorbu hodnoty a s ještě vyšší úspěšností 98,9% dokázal identifikovat, že nedochází k tvorbě hodnoty.
Altmanova formule bankrotu (Z-Score)
Altmanův model je založen na použití diskriminační analýzy, jedné z nejvyšších metod finanční analýzy, která se objevila v 60. letech v USA. Diskriminační analýza je statistická metoda, představující souhrn technik a postupů, které vedou k roztřídění prvkůcharakterizovaných pomocí řady odpovídajících znaků. V tomto případě se metoda používá k třídění objektů do dvou nebo více předem definovaných skupin podle určitých charakteristik. Skupiny mohou být dvě - skupina prosperujících podniků (podniky v dobré finanční situaci) a skupina neprosperujících podniků (podniky ve špatné finanční situaci), záleží na hodnotě vycházející z celkového ukazatele Z - hodnoty diskriminační funkce, nebo může existovat i více skupin.
Vznik modelu zapříčinila potřeba nalézt predikční model bankrotu, který by umožnil zařadit podnik do jedné ze skupin. K vytvoření modelu musí být k dispozicí finanční údaje o určité množině podniků za nějaké období a dále informace o tom, zda tyto podniky během sledovaného období nezbankrotovali či ano. Měli by být zastoupeny obě skupiny. Cílem aplikace metody diskriminační analýzy je stanovit určitou hranici, rozdělující podniky na ty, které s největší pravděpodobností zbankrotují, a na ty podniky, které nezbankrotují.
Výsledná hodnota indexu informuje analytika o pravděpodobnosti brzkého bankrotu firmy. Je-li hodnota rovna nebo vyšší než 2,99, nachází se podnik v bezpečné zóně. Nachází-li se hodnota pod hranicí 1,8; tak velmi pravděpodobně v následujících dvou letech firma zbankrotuje. Interval mezi těmito dvěma hodnotami nazýváme šedá zóna.
Altmanův bankrotní model předpovídá bankrot firmy na základě koeficientu, počítaného pomocí pěti ukazatelů podle následujícího vzorce:
Z = 1,2 * X(1) + 1,4 * X(2) + 3,3 * X(3) + 0,6 * X(4) + 1,0 * X(5)
- X(1) = (oběžná aktiva - krátkodobé závazky) / suma aktiv
- X(2) = nerozdělený zisk / suma aktiv
- X(3) = zisk před zdaněním a úroky / suma aktiv
- X(4) = tržní hodnota vlastního kapitálu / účetní hodnota celkového dluhu
- X(5) = tržby / suma aktiv
Nevyšší spolehlivost má Altmanova formule v časovém horizontu dvou let. Je to přibližně 95 %. Dá se použít i pro jiná období, ale v tom případě její spolehlivost klesá.
| Z > 2,99 | podnik je v dobré situaci |
| 1,81 < Z < 2,99 | šedá zóna nevyhraněných výsledků |
| Z < 1,81 | u podniku je velmi pravděpodobný bankrot |
Altmanova formule bankrotu (Z-Score) pro s.r.o.
V uvedené podobě se formule používá pro hodnocení akciových společností. Pro posuzování stavu společností s ručením omezeným se používá její upravená verze, která se liší v definici ukazatele X(4) a ve vahách přisuzovaných jednotlivým ukazatelům. Nová rovnice tedy vypadá takto:
Z = 0,717 * X(1) + 0,847 * X(2) + 3,107 * X(3) + 0,42 * X(4) + 0,998 * X(5)
X(4) = vlastní kapitál / (dlouhod. závazky + krátkod. závazky + bankovní úvěry a výpomoci)
Účetní hodnota základního kapitálu se zde používá proto, že u podniků, které nejsou obchodovány na burze, nemůžeme dosadit tržní hodnotu akcie.
Také hranice jednotlivých intervalů, podle kterých se posuzuje finanční zdraví podniku, jsou v tomto modelu posunuty.
Výsledný index se porovná s hodnotami následující tabulky:
| Z > 2,9 | podnik je v dobré situaci |
| 1,2 < Z < 2,9 | šedá zóna nevyhraněných výsledků |
| Z < 1,2 | u podniku je velmi pravděpodobný bankrot |
Altmanův index Z-Score pro Českou republiku
V českém průmyslu má platební neschopnost velký význam na hospodaření společnosti. Z-Score model byl tedy doplněn o ukazatel X6. Velkou nevýhodou modelu je malý počet podniků, které zbankrotovaly. Neexistuje proto dostatečně velký vzorek dat, na kterém by bylo možné model otestovat.
Autory této úpravy jsou Inka a Ivan Neumaierovi. Výchozí podobou jejich verze Z-funkce je původní Altmanova formule pro a.s.
Z (ČR) = 1,2 * X1 + 1,4 * X2 + 3,3 * X3 + 0,6 * X4 + 1,0 * X5 + 1,0 * X6
kde doplněný poměrový ukazatel X6 je definován následujícím výrazem:
X6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy
Tafflerův model
Model v roce 1977 vytvořili angličtí ekonomové Taffler s Tisshawem. Zaměřili se na průmyslové podniky, které v letech 1968 až 1973 zbankrotovaly. Do této skupiny zařadili i podniky, na které byla uvalena nucená správa, či vstoupili do likvidace. Druhou skupinu tvořilo 45 podniků, které nebyly srovnatelné s první skupinou z hlediska odvětví nebo velikostí. Také tam zařadili podniky, jež nebyly zcela prosperující či finančně zdravé. Tento výběr považovali za vhodnější z hlediska použití statistických metod a přiblížení se skutečné situaci na trhu.
Jelikož při výpočtech nemáme často dostatečné informace, vznikla upravená verze Tafflerova modelu. Tato varianty se liší pouze v poslední proměnné a způsobu vyhodnocení. Vyhodnocení modelu se provede zařazením výsledné hodnoty do intervalu, které jsou napsány v tabulce níže.
Tafflerův model pracuje se čtyřmi ukazateli.
- R1 = zisk před zdaněním / krátkodobé závazky
- R2 = oběžná aktiva / cizí kapitál
- R3 = krátkodobé závazky / celková aktiva
- R4 = tržby celkem / celková aktiva
Tafflerova diskriminační funkce má tvar:
TZ = 0,53 * R1 + 0,13 * R2 + 0,18 * R3 + 0,16 * R4
Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:
| TZ > 0,3 | nízká pravděpodobnost bankrotu firmy |
| 0,2 < TZ < 0,3 | šedá zóna nevyhraněných výsledků |
| TZ < 0,2 | zvýšená pravděpodobnost bankrotu firmy |
Beermanova diskriminační funkce
Beermanova diskriminační funkce byla vytvořen v roce 1976 německým ekonomem Beermanem speciálně pro řemeslné a výrobní podniky. Neměla by se využívat pro hodnocení finanční situace v obchodních firmách. Jedná se o jednu z nej složitějších analýz, kterými se budu zabývat.
Beerman použil deset ukazatelů, u kterých rozlišovací schopnost nejdříve ověřil jednorozměrnou analýzou. Následně uplatnil vícerozměrnou diskriminační analýzu a všech deset ukazatelů spojil do lineární funkce.
Využívá těchto deseti ukazatelů:
- x1 = odpisy DHM / počáteční stav DHM + přírůstek DHM
- x2 = přírůstek DHM / odpisy DHM
- x3 = EBT / tržby
- x4 = závazky vůči bankám / cizí zdroje
- x5 = zásoby / tržby
- x6 = cash flow / cizí zdroje
- x7 = cizí zdroje / celková aktiva
- x8 = EBT / celková aktiva
- x9 = tržby / celková aktiva
- x10 = EBT / cizí zdroje
Samotná funkce pak má tvar:
BDF = 0,217 * x1 + (-0,063) * x2 + 0,012 * x3 +0,077 * x4 + (-0,105) * x5 + (-0,813) * x6 + 0,165 * x7 + 0,161 * x8 + 0,268 * x9 + 0,124 * x10
Vyhodnocovaná je podle následující stupnice:
| BDF < 0,2 | velmi dobrý stav podniku |
| 0,2 < BDF < 0,25 | dobrý stav podniku |
| 0,25 < BDF < 0,3 | průměrný stav podniku |
| 0,35 < BDF | špatný stav podniku |
Hodnota 0,3 tedy odděluje prosperující podniky od neprosperujících, čím je hodnota nižší, tím lepší finanční situaci podniku lze do budoucna předpokládat.
Beaverův model
Beaver se ve své práci pokusil analyzovat, které poměrové ukazatele hrají významnou roli při finančních problémech firem. Mezi zbankrotované firmy zařadil Beaver i ty firmy, které vykazovaly známky bankrotujících firem. Tím se vyhnul hlavnímu problému bankrotních modelů, kterým je vymezení bankrotující firmy. Ze své analýzy vyvodil závěr, že finanční poměrové ukazatele mají vypovídací sílu již pět let před úpadkem firmy.
Parametry Beaverova modelu:
| ukazatel | trend u ohrožených firem |
| vlastní kapitál / aktiva celkem | klesá |
| přidaná hodnota / aktiva celkem | klesá |
| bankovní úvěry / cizí zdroje | roste |
| cash flow / cizí zdroje | klesá |
| provozní kapitál / aktiva celkem | klesá |
Springateův model
Model vyvinul a publikoval v roce 1978 Gordon L. V. Springate ve své disertační práci. Pro návrh modelu použil Springate diskriminační analýzu. Pracoval se vzorkem čtyřiceti společností ze dvou tříd, z nichž každá obsahovala dvacet podniků, jedna zbankrotované a druhá nezbankrotované. Společnosti použil nejen pro vývoj modelu, ale zároveň jako první testovací množinu. Všechny podniky byly kanadské a převážně z výrobního sektoru. V obou skupinách byly zastoupené společnosti se srovnatelnou sumou aktiv, průměrná suma byla u neúspěšných podniků 30,8 milionů kanadských dolarů a u úspěšných 35,6 milionů kanadských dolarů. Třídy podniků měly také analogické zastoupení průmyslových sektorů. Obsahovaly například společnosti z oděvního, potravinářského a slévárenského sektoru.
Využívá těchto ukazatelů:
- A = čistý pracovný kapitál / celková aktiva
- B = EBIT / celková aktiva
- C = EBT / krátkodobé závazky
- D = tržby / celková aktiva
Samotná funkce pak má tvar:
S = 1,03 * A + 3,07 * B + 0,66 * C + 0,4 * D
Vyhodnocovaná je následovně: S < 0,862 - v podniku se dají očekávat problémy.
Fulmerův model
Fulmerův model analyzuje malé a střední podniky. Model vícerozměrné diskriminační analýzy dosahuje dle tvrzení autora až 98 procentní spolehlivosti. Fulmer původně analyzoval 40 ukazatelů finanční analýzy na údajích z 60 podniků, z nichž polovina vykazovala finanční problémy a polovina z nich dosahovala úspěchu.
Využívá těchto ukazatelů:
- x1 = nerozdělené zisky / celková aktiva
- x2 = tržby / celková aktiva
- x3 = EBT / vlastní kapitál
- x4 = cash flow/ cizí zdroje
- x5 = dluhy (úvěry a výpomoci) /celková aktiva
- x6 = krátkodobé závazky / celková aktiva
- x7 = dlohodobý majetek / celkový majetek
- x8 = čistý pracovný kapitál / celkové dluhy
- x9 = EBIT / nákladové úroky
Samotná funkce pak má tvar:
H = 5,528 * x1 + 0,212 * x2 + 0,073 * x3 + 1,270 * x4 - 0,120 * x5 + 2,335 * x6 + 0,575 * x7 + 1,083 * x8 + 0,894 * x9 - 6,075
Vyhodnocovaná je následovně: H < 0 - v podniku se dají očekávat problémy.
Použité bonitní modely
Bonitní modely patří mezi diagnostické modely, které hodnotí firmu jedním syntetickým koeficientem na základě účelově vybraného souboru ukazatelů, který nejvýstižněji umožňuje vyjádřit finanční situaci, resp. pozici na firmy.
Z časového hlediska lze bonitní modely zařadit do analýzy ex post, která je orientována retrospektivně a vede k poznání příčin, jež podmínily současnou firemní situaci. Tedy pouze popisují skutečně dosažené výsledky, na kterých se již nedá nic změnit.
Bonitní modely jsou na rozdíl od bankrotních modelů založeny převážně na teoretických poznatcích a umožňují posoudit pozici firmy ve srovnání s větším souborem porovnávaných subjektů, s oborovými výsledky.
Bonitní modely predikují finanční zdraví účetní jednotky. Toto bývá rozděleno do různě široké škály, a to zpravidla od zdraví dobrého až po to špatné. Tyto modely umožňují jejich uživatelům srovnání účetních jednotek, které se pohybují ve stejném oboru činnosti.
Index bonity
Index bonity někdy také označován jako indikátor bonity, patří mezi modely, které jsou založeny na multivariační diskriminační analýze podle zjednodušené metody. Postup výpočtu spočívá v násobení šesti vybraných ukazatelů váhovými faktory, následně jsou tyto součiny sečteny a výsledná suma zobrazuje takzvanou diskriminační funkci. Váhové faktory byly přiřazeny na základě statistického pozorování. Index bonity je využíván především v zemích střední Evropy, jako jsou například Rakousko, Německo nebo Švýcarsko.
Používá následující ukazatele:
- x1 = cash flow / cizí zdroje
- x2 = celková aktiva / cizí zdroje
- x3 = zisk před zdaněním / celková aktiva
- x4 = zisk před zdaněním / celkové výkony
- x5 = zásoby / celkové výkony
- x6 = celkové výkony / celková aktiva
Indikátor (index) bonity se počítá podle vzorce:
IB = 1,5 * x1 + 0,08 * x2+ 10 * x3+ 5 * x4+ 0,3 * x5+ 0,1 * x6
| Hodnota | Hodnocení situace podniku |
| -3 < IB < -2 | extrémně špatná |
| -2 < IB < -1 | velmi špatná |
| -1 < IB < 0 | špatná |
| 0 < IB < 1 | určité problémy |
| 1 < IB < 2 | dobrá |
| 2 < IB < 3 | velmi dobrá |
| 3 < IB | extrémně dobrá |
Kralicekův rychlý test, modifikace Kislingerová
Při konstrukci quick testu bylo použito ukazatelů, které nesmějí podléhat rušivým vlivům a navíc musí vyčerpávajícím způsobem reprezentovat celý informační potenciál rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Proto je z každé ze čtyř základních oblastí (tj. stability, likvidity, rentability a hospodářského výsledku) zvolen jeden ukazatel tak, aby byla zabezpečena vyvážená analýza jak finanční stability, tak i výnosové situace firmy.
Tato metoda ohodnocuje čtyři vybrané podílové ukazatele:
- A. kvóta vlastního kapitálu = (vlastní kapitál / celková aktiva) x 100
Ukazatel kvóty vlastního kapitálu (koeficientu samofinancování) vypovídá o kapitálové síle firmy a informuje i o tom, zda existuje nebo neexistuje absolutně mnoho dluhů v peněžních jednotkách nebo v procentech celkových aktiv. Přitom charakterizuje dlouhodobou finanční stabilitu a samostatnost. Udává, do jaké míry je firma schopna pokrýt své potřeby vlastními zdroji.
- B. doba splácení dluhu = ( krátkodobé + dlouhodobé závazky - finanční majetek) / bilanční cash flow
Quick test "Kislingerová"
Tento test také vychází z testu zveřejněného Kralickem. Prof. Kislingerová se zabývá aplikováním Kralicekova Quick testu na prostředí České republiky a lehce tento test modifikuje.
Rozdíl je v tom, že Kralicek v původním modelu používá tzv. bilanční Cash-flow, tj. Cash-flow upravené na okamžitou (nikoli tokovou) veličinu. Kislingerová uvádí, že v případě naší ekonomiky je nutné počítat Cash-flow poněkud jinak, protože by bilanční Cash-flow vyšlo vzhledem k specifikaci financování tohoto sektoru záporné. Cash-flow budeme tedy v případě Kislingerové počítat následovně:
CF Kralicek = bilanční zisk (ztráta) + odpisy + příděly do rezervních fondů + příděly do rezerv - rozpouštění rezervních fondů - rozpouštění rezerv
CF Kislingerová = výsledek hospodaření za účetní období + odpisy + změna stavu rezerv
Tento ukazatel vyjadřuje, za jak dlouhé časové období je podnik schopen uhradit své závazky.
Doba splácení dluhu z cash flow spolu s kvótou vlastního kapitálu charakterizuje finanční stabilitu sledované firmy a její reciproční hodnota informuje o solventnosti dané firmy.
- C. cash-flow v % podnikového výkonu = (cash flow / tržby) x 100
- D. rentabilita celk. kapitálu (ROA) = hospodářský výsledek po zdanění + úroky * (1 - aktuální sazba daně ze zisku) / celková aktiva
Stanovení bonity je následné:
Každý ukazatel se nejprve podle dosaženého výsledku oklasifikuje podle tabulky a výsledná známka se pak určí jako aritmetický průměr známek získaných za jednotlivé ukazatele.
Rychlý test - bodové ohodnocení ukazatelů:
| Výborný (1) | Velmi dobrý (2) | Prům. (3) | Špatný (4) | Ohrožen insol. (5) | |
| A | > 30 % | > 20 % | > 10 % | > 0 % | negativní |
| B | < 3 roky | < 5 let | < 12 let | > 12 let | > 30 let |
| C | > 10 % | > 8 % | > 5 % | > 0 % | negativní |
| D | > 15 % | > 12 % | > 8 % | > 0 % | negativní |
Výsledná známka za celý test se vypočítá jako průměr známek dosažených za jednotlivé ukazatele. Pokud je výsledné kritérium nižší než 2, podnik je považován za velmi dobrý. Pokud je hodnota vyšší než 3, podnik se nachází ve špatné finanční situaci.
Grünwaldův bonitní model
Grünwaldův index je založen na šesti poměrových ukazatelích. Ukazatelé reprezentují oblast rentability, likvidity a zadluženosti. Konkrétně se jedná o ukazatele - rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita celkového kapitálu, provozní pohotová likvidita, krytí zásob pracovním kapitálem, doba splácení dluhů a úrokové krytí. Bodové hodnocení každého uživatele je omezeno na maximálně 3 body, aby bylo zamezeno zkreslení výsledku díky extrémně příznivé hodnotě některého ukazatele. Naopak v případě záporné hodnoty ukazatele se mu přidělí nulová hodnota.
GBM = (ROE / pum + ROA / (pum * (1 - sdp)) + PPL / 1,2 + KZPK / 0,7 + KDPT / 0,3 + UK / 2,5) / 6
Používá následující ukazatele:
- ROE Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)
- Rentabilita aktiv (ROA)
- Pohotová (likvidita II. stupně)
- Krytí zásob pracovním kapitálem
- Doba splácení dluhu
- Úrokové krytí
Autor modelu zvolil jako příklad následující hodnoty krajních přijatelných hodnot:
- ROE - průměrná úroková míra z přijatých úvěrů u (v %)
- ROA - průměrná úroková míra z přijatých úvěrů u (v %), sdp = sazba daně z příjmu
- PPL - provozní podniková likvidita; raději více než jedna, např. minimálně 1,2
- KZPK - krytí zásob pracovním kapitálem; méně než jedna, např. minimálně 0,7
- KDPT (převrácená hodnota DSD) - krytí dluhů peněžními toky; méně než jedna, např. minimálně 0,3
- ÚK - úrokové krytí; značně více než jedna, např. minimálně 2,5
Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:
| 2,0 body a více, a všechny ukazatele dosahují alespoň 1,0 bodu | A - pevné zdraví |
| 1,0 bod až 1,9 bodu, a PPL a ÚK dosahuji alespoň 1,0 bodu | B - dobré zdraví |
| 0,5 bodu až 0,9 bodu, a PPL dosahuje alespoň 1,0 bodu | C - slabší zdraví |
| méně než 0,5 bodu | D - churavění |
Demoverze na 3 období ZDARMA |
 |
Bez časového omezení a nutnosti registrace |
Seznam použité literatury
Grünwald Rolf - Holečková Jaroslava: Finanční analýza a plánování podniku
Kislingerová Eva - Hnilica Jiří: Finanční analýza - krok za krokem
Grünwald Rolf: Finanční analýza - metody a využití
Neumaier Ivan - Neumaierová Inka: Výkonnost a tržní hodnota firmy
Jiříček, Petr - Morávková Magda: Finanční analýza
Altman Edward: Financial ratios, diskriminant analysis
Springate Gordon: Predicting the posibility of Failure in Canadian firm
Taffler Richard: The audit going-concern in praktice
|
Toto je zjednodušená verze pro mobilní telefony pro plnou verzi přejděte na PC www.finanalysis.cz |