HorníProdukt      Ceník      Objednat      Download

 

Použijte bankrotní a bonitní modely k prověření finančního zdraví

Bankrotní modely indikují jedním číslem dobré finanční zdraví nebo blížící se bankrot. Ve FinAnalysis používáme modely.

Při provedení fundamentální analýzy byste měli důkladné proniknout do výkonu a schopnosti firmy. Velmi frekventované je používat pro analýzu finanční situace podniku paralelní ukazatelové soustavy. Jednotlivé ukazatele paralelní ukazatelové soustavy však nemají pro hodnocení finančního zdraví stejný význam. Problémem je objektivní výběr nejdůležitějších ukazatelů a stanovení výše jejich důležitosti. Východiskem z problému správného výběru ukazatelů jsou bonitní a bankrotní modely.

Jejich přínosem je snaha o omezení subjektivity při výběru stěžejních ukazatelů a jejich významnosti. V tomto ohledu předstihují bonitní nebo bankrotní indikátory sebepodrobnější a detailnější modely vícekriteriálního rozhodování, které pracují se subjektivními výběry ukazatelů a jejich vah.

 

Bankrotní a bonitní modely vytvořili finanční analytici na reálných datech konkrétních společností v konkrétních zemích a čase. Některé ze společností poté podle předpovědí i zkrachovaly. Pomocí vytvořených vzorců se předvídá, jestli firma přináší zisk či se ubírá spíše k bankrotu. Výsledkem modelu je jediná hodnota, která umožňuje hodnocení společnosti. Předpověď bankrotu lze zjistit již několik let před skutečným zbankrotováním.

Použité bankrotní modely

Bankrotní, nebo-li predikční, modely představují systémy včasného varování, neboť podle chování vybraných ukazatelů indikují případné ohrožení finančního zdraví. Tyto modely byly odvozeny na základě skutečných dat u firem, které v minulosti zbankrotovaly, nebo naopak dobře prosperovaly. Vychází z předpokladu, že ve firmě dochází už několik let před úpadkem k jistým anomáliím, ve kterých jsou obsaženy symptomy budoucích problémů a které jsou charakteristické právě pro ohrožené firmy.

Index IN05

Manželé Inka a Ivan Neumaierovi sestavili index důvěryhodnosti IN na základě souboru 100 českých podniků ověření vybraných statisticko-matematických metod. Tento index odráží zvláštnosti českých účetních výkazů a ekonomické situace v ČR. Obsahuje standardní poměrové ukazatele z oblasti aktivity, výnosnosti, zadluženosti a likvidity.

Mezi jeho ukazateli není zastoupen ani jeden, který by pracoval s tržní hodnotou firmy, jak je tomu u Altmanova modelu. Tato úprava je výhodou pro podmínky málo likvidního kapitálového trhu. Index byl testován na datech tisíců českých firem a prokázal vynikající vypovídací schopnost pro odhad finanční tísně těchto firem.

 

Vzorec indexu IN05 je:

 

IN05 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,97 * C + 0,21 * D + 0,09 * E

 

 

Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:

IN05 > 1,6Podnik tvoří hodnotu
0,9 < IN01 < 1,6Šedá zóna nevyhraněných výsledků
IN05 < 0,9Podnik hodnotu netvoří (ničí)

 

Aspekt Global Rating

Aspekt Global Rating je produktem dříve české společnosti Aspekt, která je v současné době součástí skupiny Creditinfo(poskytování finančních a kreditních informací). Model byl zkonstruován záměrně pro analýzu finanční situace českých společností v podmínkách české ekonomiky. Aspekt Global Rating pracuje ve svém výpočtu se sedmi vybranými poměrovými ukazateli, prostřednictvím kterých jsou hodnoceny jednotlivé oblasti finanční situace podniku, a to: rentabilita, zadluženost, aktivita, likvidita a produktivita.

Ratingová známka je přidělena analyzovanému podniku na základě součtu všech sedmi výsledných hodnot poměrových ukazatelů. Při hodnocení je využíváno devítibodové stupnice, kde jsou jednotlivé stupně označeny písmeny.

AGR je složen ze 7 ukazatelů, které obsahují 20 položek z účetních výkazů, které jsou na sobě nezávislé i závislé. Snahou tohoto ukazatele je minimalizovat vliv různosti odvětví na výsledky hodnoceného podniku. Model Aspekt Global Rating se zaměřuje zejména na provozní část hodpodaření podniku, která zároveň bývá tou nejvýznamnější.

 

Vzorec ratingu AGR je:

 

AGR = A + B + C + D + E + F + G

 

 

Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:

 ratingkomentář k ratingu
8,5 <= AGRAAAOptimálně hospodařící subjekt blížící se "ideálnímu podniku"
7 <= AGR < 8,5AAVelmi dobře hospodařící subjekt se silným finančním zdravím
5,75 <= AGR < 7AStabilní a zdravý subjekt s minimálními rezervami v rentabilitě či likviditě
4,75 <= AGR < 5,75BBBStabilní průměrně hospodařící subjekt
4 <= AGR < 4,75BBPrůměrně hospodařící subjekt, jehož finanční zdraví má poměrně jasné rezervy
3,25 <= AGR < 4BSubjekt s jasnými rezervami a problémy, které je třeba velmi dobře sledovat
2,5 <= AGR < 3,25CCCPodprůměrně hospodařící subjekt, jehož rentabilita i likvidita si vyžadují ozdraven
1,5 <= AGR < 2,5CCNezdravě hospodařící subjekt s krátkodobými i dlouhodobými problémy
AGR < 1,5CSubjekt na pokraji bankrotu se značnými riziky a častými krizemi

 

Bilanční analýza I. Rudolfa Douchy

Soustava bilančních analýz byla sestavena v 90. letech českým finančním analytikem Rudolfem Douchou. Její konstrukce v podmínkách České republiky by měla vést ke spolehlivým výsledkům, aniž by docházelo k jejich zkreslení jiným ekonomickým prostředím. Model je možné využít v jakémkoliv podniku nezávisle na oboru podnikání či jeho velikosti.

Bilanční analýza I poskytuje analytikovi orientační pohled na situaci podniku, není tedy vhodná pro zásadní rozhodnutí a srovnávání v prostoru. Tato úroveň analýzy je složena ze čtyř poměrových ukazatelů a jednoho celkového ukazatele.

 

Vzorec indexu je:

 

C = (2 * S + 1 * A + 5 * R + 4 * L) / 12

 

Jednotlivé ukazatele:

 

Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:

C > 1,0dobrá finanční situace podniku
0,5 < C < 1,0šedá zóna (finanční situaci podniku nelze jednoznačně posoudit)
C < 0,5špatná finanční situace podniku (vážné problémy v hospodaření)

 

Bilanční analýza II. Rudolfa Douchy

Bilanční analýzu II tvoří 17 ukazatelů, které hodnotí podnik v oblastech stability, aktivity, rentability a likvidity. V každé ze zmíněných oblastí jsou sledovány tři až pět poměrových ukazatelů, jejichž zvyšující se hodnota poukazuje na zlepšující se stav společnosti. Tato soustava ukazatelů je ve srovnání s první úrovní bilanční analýzy spolehlivější a zároveň detailnější.

 

Jednotlivé ukazatele:

 

Vzorec indexu je:

 

C = (2 * S + 1 * A + 5 * R + 4 * L) / 12

 

Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:

C > 1,0dobrá finanční situace podniku
0,5 < C < 1,0šedá zóna (finanční situaci podniku nelze jednoznačně posoudit)
C < 0,5problémy ve finanční situaci a hospodaření podniku
C < 0,0signál značných problémů

 

D-skóre - Index České národní banky

Česká národní banka spolu s některými komerčními bankami vytvořila 11 poměrových ukazovatelů, pomocí kterých může hodnotit klienty na ty, které mají standardní závazky vůči bance a ty, jejichž závazky jsou rizikové až ztrátové.

Model zpracoval Institut ekonomie České národní banky za účelem zlepšení úvěrového portfolia českých bank, jimž bylo D-skóre určeno. Konstrukce modelu je inspirována Altmanovým modelem, je rozšířena o další ukazatele. Klienty hodnotí podle jejich závazku vůči bankám a obsahuje 11 poměrových ukazatelů. Model vychází z dat o klientech poskytnutých bankovními subjekty za roky 1993 až 1997.

 

Index D-skóre má následující tvar:

 

D = - 0,46 + 0,019 * D(1) + 0,026 * D(2) - 0,028 * D(3) - 0,015 * D(4) + 0,02 * D(5) - 0,018 * D(6) - 0,023 * D(7) - 0,01 * D(8) - 0,301 * D(9) + 0,015 * D(10) + 0,003 * D(11)

 

Jednotlivé ukazatele:

 

Následující tabulka udává zařazení podniků do tří skupin. Standardní závazky značí, že podnik splácí své závazky dle dohodnutých podmínek. Jestliže se podnik přiřadí do kategorie s problematickými závazky, podnik představuje pro banku ztrátový subjekt. Závazky mohou být nenávratné či návratné jen z části. Mezi uvedenými kategoriemi je šedá zóna.

Výsledné D-skóre se porovná s hodnotami následující tabulky:

D < -0,365bonitní klient, standardní závazky
-0,365 < D < 1,614šedá zóna, je třeba provést další analýzu
D > 1,614rizikový klient, problematické závazky

 

Index IN01

Index IN01 spojuje předchozí dva modely, bonitní i bankrotní. Konstrukce byla provedena pomocí diskriminační analýzy a vycházela z dat 1915 podniků které byly rozděleny na tři skupiny: 583 podniků bylo ve skupině podniků tvořících hodnotu, 503 podniků v bankrotu nebo těsně před bankrotem a 829 ostatních podniků.

 

Vzorec indexu IN01 je:

 

IN01 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,92 * C + 0,21 * D + 0,09 * E

 

 

Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:

IN01 > 1,77Podnik tvoří hodnotu
0,75 <= IN01 < 1,77Bonitní podnik, hodnotu netvoří
IN01 < 0,75Podnik spěje k bankrotu
V aplikaci používáme tyto bankrotní modely

Index IN95

Index IN95 je bankrotním modelem a mezi jeho ukazateli není zastoupen ani jeden, který by pracoval s tržní hodnotou firmy, jak je tomu u Altmanova modelu. Tato úprava je výhodou pro podmínky málo likvidního kapitálového trhu. Podle manželů Neumeirových (2002) je "specifikem pro českou ekonomiku, kde je vysoká platební neschopnost, zařazení ukazatele Závazky po lhůtě splatnosti/výnosy". Tento ukazatel charakterizuje neschopnost firmy a snižuje se o něj hodnota indexu. Index byl testován na datech tisíců českých firem a prokázal vynikající vypovídací schopnost pro odhad finanční tísně těchto firem. Úspěšnost indexu dosahuje více než 70%.

 

Index IN95 má následující tvar:

 

IN95 = V(1) * A+V(2) * B + V(3) * C + V(4) * D + V(5) * E - V(6) * F

 

kde:

 

Závazky po lhůtě splatnosti nelze nalézt v Rozvaze ani Výsledovce, naleznete v analytické evidenci účetní.

 

V(1) až V(6) = váhy jednotlivých ukazatelů

 

Váhy se počítají jako podíl významnosti ukazatele ke kriteriální hodnotě ukazatele. Hodnoty vah vypočtené pro jednotlivé obory ekonomických činností jsou uvedeny v tabulce. Tabulka nezahrnuje hodnoty V(2) a V(5), která jsou pro všechna odvětví stejné. Váha V(2) je rovna 0,11 a váha V(5) je rovna 0,10.

 

NázevV(1)V(3)V(4)V(6)
AZemědělství0,2421,350,7614,57
BRybolov0,0510,760,0984,11
CDobývání nerost. sur.0,1417,740,7216,89
CADobývání energet. surovin0,1421,380,7416,31
CBDobývání ostatních surovin0,165,390,5625,39
DZprac. průmysl0,247,610,4811,92
DAPotrav. průmysl0,264,990,3317,38
DBTextilní a oděvní průmysl0,236,080,4312,37
DCKožedělný průmysl0,247,950,438,79
DDDřevařský průmysl0,2418,730,4111,57
DEPapírenský a polygrafický průmysl0,236,070,4416,99
DFKoksování a rafinérie0,194,090,322026,93
DGVýroba chemických výrobků0,214,810,5717,06
DHGumárenský a plastikářský průmysl0,225,870,3843,01
DIStavební hmoty0,25,280,5528,05
DJVýroby kovů0,2410,550,469,74
DKVýroba strojů a přístrojů0,2813,070,646,36
DElektrotech. a elektronika0,279,50,518,27
DMVýroba dopravních prostředků 0,23 29,29 0,71 7,46
DNJinde nezařazený průmysl 0,26 3,91 0,38 17,62
EElektřina, voda plyn 0,15 4,61 0,72 55,89
FStavebnictví 0,34 5,74 0,35 16,54
GObchod, opravy motorových vozidel 0,33 9,70 9,70 28,32
HPohostinství a ubytování 0,35 12,57 0,88 15,97
IDoprava , sklad., spoje 0,07 14,35 0,75 60,61
Ekonomika ČR 0,22 8,33 0,52 16,80

 

Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:

 

IN > 2Uspokojivá finanční situace
1 < IN <= 2Šedá zóna nevyhraněných výsledků
IN <= 1Firma je ohrožena vážnými finančními problémy
V aplikaci používáme tyto bankrotní modely

Index IN99

Index IN99 je bonitní model konstruován z pohledu vlastníka. Pro tvorbu nového indexu byla použita diskriminační analýza, pomocí které byly zrevidovány váhy ukazatelů indexu IN95 platné pro ČR s ohledem na jejich význam pro dosažení kladné hodnoty ekonomického zisku.

 

IN99 = -0,017 * A + 4,573 * C + 0,481 * D + 0,015 * E

 

kde:

 

Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:

IN99 > 2,07Podnik tvoří novou hodnotu pro vlastníka
1,42 <= IN99 < 2,07Spíše tvoří hodnotu pro vlastníka
1,089 <= IN99 < 1,42Nelze určit, zda tvoří nebo netvoří hodnotu pro vlastníka
0,684 <= IN99 < 1,089Spíše netvoří hodnotu pro vlastníka
IN99 < 0,684Podnik netvoří hodnotu pro vlastníka

 

Index IN může být vhodným indikátorem tvorby hodnoty zejména pokud nelze pracovat s tržními cenami akcií firmy kvůli jejich nízké vypovídací schopnosti a nebo pokud nejde stanovit náklad vlastního kapitálu. S úspěšností 86,4% index dokazuje tvorbu hodnoty a s ještě vyšší úspěšností 98,9% dokázal identifikovat, že nedochází k tvorbě hodnoty.

 

Altmanova formule bankrotu (Z-Score)

Altmanův model je založen na použití diskriminační analýzy, jedné z nejvyšších metod finanční analýzy, která se objevila v 60. letech v USA. Diskriminační analýza je statistická metoda, představující souhrn technik a postupů, které vedou k roztřídění prvkůcharakterizovaných pomocí řady odpovídajících znaků. V tomto případě se metoda používá k třídění objektů do dvou nebo více předem definovaných skupin podle určitých charakteristik. Skupiny mohou být dvě - skupina prosperujících podniků (podniky v dobré finanční situaci) a skupina neprosperujících podniků (podniky ve špatné finanční situaci), záleží na hodnotě vycházející z celkového ukazatele Z - hodnoty diskriminační funkce, nebo může existovat i více skupin.

Vznik modelu zapříčinila potřeba nalézt predikční model bankrotu, který by umožnil zařadit podnik do jedné ze skupin. K vytvoření modelu musí být k dispozicí finanční údaje o určité množině podniků za nějaké období a dále informace o tom, zda tyto podniky během sledovaného období nezbankrotovali či ano. Měli by být zastoupeny obě skupiny. Cílem aplikace metody diskriminační analýzy je stanovit určitou hranici, rozdělující podniky na ty, které s největší pravděpodobností zbankrotují, a na ty podniky, které nezbankrotují.

Výsledná hodnota indexu informuje analytika o pravděpodobnosti brzkého bankrotu firmy. Je-li hodnota rovna nebo vyšší než 2,99, nachází se podnik v bezpečné zóně. Nachází-li se hodnota pod hranicí 1,8; tak velmi pravděpodobně v následujících dvou letech firma zbankrotuje. Interval mezi těmito dvěma hodnotami nazýváme šedá zóna.

Altmanův bankrotní model předpovídá bankrot firmy na základě koeficientu, počítaného pomocí pěti ukazatelů podle následujícího vzorce:

 

Z = 1,2 * X(1) + 1,4 * X(2) + 3,3 * X(3) + 0,6 * X(4) + 1,0 * X(5)

 

Nevyšší spolehlivost má Altmanova formule v časovém horizontu dvou let. Je to přibližně 95 %. Dá se použít i pro jiná období, ale v tom případě její spolehlivost klesá.

 

Z > 2,99podnik je v dobré situaci
1,81 < Z < 2,99šedá zóna nevyhraněných výsledků
Z < 1,81u podniku je velmi pravděpodobný bankrot

 

Altmanova formule bankrotu (Z-Score) pro s.r.o.

V uvedené podobě se formule používá pro hodnocení akciových společností. Pro posuzování stavu společností s ručením omezeným se používá její upravená verze, která se liší v definici ukazatele X(4) a ve vahách přisuzovaných jednotlivým ukazatelům. Nová rovnice tedy vypadá takto:

 

Z = 0,717 * X(1) + 0,847 * X(2) + 3,107 * X(3) + 0,42 * X(4) + 0,998 * X(5)

 

X(4) = vlastní kapitál / (dlouhod. závazky + krátkod. závazky + bankovní úvěry a výpomoci)

 

Účetní hodnota základního kapitálu se zde používá proto, že u podniků, které nejsou obchodovány na burze, nemůžeme dosadit tržní hodnotu akcie.

Také hranice jednotlivých intervalů, podle kterých se posuzuje finanční zdraví podniku, jsou v tomto modelu posunuty.

 

Výsledný index se porovná s hodnotami následující tabulky:

Z > 2,9podnik je v dobré situaci
1,2 < Z < 2,9šedá zóna nevyhraněných výsledků
Z < 1,2u podniku je velmi pravděpodobný bankrot
V aplikaci používáme tyto bankrotní modely

Altmanův index Z-Score pro Českou republiku

V českém průmyslu má platební neschopnost velký význam na hospodaření společnosti. Z-Score model byl tedy doplněn o ukazatel X6. Velkou nevýhodou modelu je malý počet podniků, které zbankrotovaly. Neexistuje proto dostatečně velký vzorek dat, na kterém by bylo možné model otestovat.

Autory této úpravy jsou Inka a Ivan Neumaierovi. Výchozí podobou jejich verze Z-funkce je původní Altmanova formule pro a.s.

 

Z (ČR) = 1,2 * X1 + 1,4 * X2 + 3,3 * X3 + 0,6 * X4 + 1,0 * X5 + 1,0 * X6

 

kde doplněný poměrový ukazatel X6 je definován následujícím výrazem:

X6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy

 

Tafflerův model

Model v roce 1977 vytvořili angličtí ekonomové Taffler s Tisshawem. Zaměřili se na průmyslové podniky, které v letech 1968 až 1973 zbankrotovaly. Do této skupiny zařadili i podniky, na které byla uvalena nucená správa, či vstoupili do likvidace. Druhou skupinu tvořilo 45 podniků, které nebyly srovnatelné s první skupinou z hlediska odvětví nebo velikostí. Také tam zařadili podniky, jež nebyly zcela prosperující či finančně zdravé. Tento výběr považovali za vhodnější z hlediska použití statistických metod a přiblížení se skutečné situaci na trhu.

Jelikož při výpočtech nemáme často dostatečné informace, vznikla upravená verze Tafflerova modelu. Tato varianty se liší pouze v poslední proměnné a způsobu vyhodnocení. Vyhodnocení modelu se provede zařazením výsledné hodnoty do intervalu, které jsou napsány v tabulce níže.

 

Tafflerův model pracuje se čtyřmi ukazateli.

 

Tafflerova diskriminační funkce má tvar:

 

TZ = 0,53 * R1 + 0,13 * R2 + 0,18 * R3 + 0,16 * R4

 

Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:

TZ > 0,3nízká pravděpodobnost bankrotu firmy
0,2 < TZ < 0,3šedá zóna nevyhraněných výsledků
TZ < 0,2zvýšená pravděpodobnost bankrotu firmy

 

Beermanova diskriminační funkce

Beermanova diskriminační funkce byla vytvořen v roce 1976 německým ekonomem Beermanem speciálně pro řemeslné a výrobní podniky. Neměla by se využívat pro hodnocení finanční situace v obchodních firmách. Jedná se o jednu z nej složitějších analýz, kterými se budu zabývat.

Beerman použil deset ukazatelů, u kterých rozlišovací schopnost nejdříve ověřil jednorozměrnou analýzou. Následně uplatnil vícerozměrnou diskriminační analýzu a všech deset ukazatelů spojil do lineární funkce.

 

Využívá těchto deseti ukazatelů:

 

Samotná funkce pak má tvar:

 

BDF = 0,217 * x1 + (-0,063) * x2 + 0,012 * x3 +0,077 * x4 + (-0,105) * x5 + (-0,813) * x6 + 0,165 * x7 + 0,161 * x8 + 0,268 * x9 + 0,124 * x10

 

Vyhodnocovaná je podle následující stupnice:

BDF < 0,2velmi dobrý stav podniku
0,2 < BDF < 0,25dobrý stav podniku
0,25 < BDF < 0,3průměrný stav podniku
0,35 < BDFšpatný stav podniku

 

Hodnota 0,3 tedy odděluje prosperující podniky od neprosperujících, čím je hodnota nižší, tím lepší finanční situaci podniku lze do budoucna předpokládat.

V aplikaci používáme tyto bankrotní modely

Beaverův model

Beaver se ve své práci pokusil analyzovat, které poměrové ukazatele hrají významnou roli při finančních problémech firem. Mezi zbankrotované firmy zařadil Beaver i ty firmy, které vykazovaly známky bankrotujících firem. Tím se vyhnul hlavnímu problému bankrotních modelů, kterým je vymezení bankrotující firmy. Ze své analýzy vyvodil závěr, že finanční poměrové ukazatele mají vypovídací sílu již pět let před úpadkem firmy.

 

Parametry Beaverova modelu:

 

ukazateltrend u ohrožených firem
vlastní kapitál / aktiva celkemklesá
přidaná hodnota / aktiva celkemklesá
bankovní úvěry / cizí zdrojeroste
cash flow / cizí zdrojeklesá
provozní kapitál / aktiva celkemklesá

 

Springateův model

Model vyvinul a publikoval v roce 1978 Gordon L. V. Springate ve své disertační práci. Pro návrh modelu použil Springate diskriminační analýzu. Pracoval se vzorkem čtyřiceti společností ze dvou tříd, z nichž každá obsahovala dvacet podniků, jedna zbankrotované a druhá nezbankrotované. Společnosti použil nejen pro vývoj modelu, ale zároveň jako první testovací množinu. Všechny podniky byly kanadské a převážně z výrobního sektoru. V obou skupinách byly zastoupené společnosti se srovnatelnou sumou aktiv, průměrná suma byla u neúspěšných podniků 30,8 milionů kanadských dolarů a u úspěšných 35,6 milionů kanadských dolarů. Třídy podniků měly také analogické zastoupení průmyslových sektorů. Obsahovaly například společnosti z oděvního, potravinářského a slévárenského sektoru.

 

Využívá těchto ukazatelů:

 

Samotná funkce pak má tvar:

S = 1,03 * A + 3,07 * B + 0,66 * C + 0,4 * D

 

Vyhodnocovaná je následovně: S < 0,862 - v podniku se dají očekávat problémy.

 

Fulmerův model

Fulmerův model analyzuje malé a střední podniky. Model vícerozměrné diskriminační analýzy dosahuje dle tvrzení autora až 98 procentní spolehlivosti. Fulmer původně analyzoval 40 ukazatelů finanční analýzy na údajích z 60 podniků, z nichž polovina vykazovala finanční problémy a polovina z nich dosahovala úspěchu.

 

Využívá těchto ukazatelů:

 

Samotná funkce pak má tvar:

H = 5,528 * x1 + 0,212 * x2 + 0,073 * x3 + 1,270 * x4 - 0,120 * x5 + 2,335 * x6 + 0,575 * x7 + 1,083 * x8 + 0,894 * x9 - 6,075

 

Vyhodnocovaná je následovně: H < 0 - v podniku se dají očekávat problémy.

 

Použité bonitní modely

Bonitní modely patří mezi diagnostické modely, které hodnotí firmu jedním syntetickým koeficientem na základě účelově vybraného souboru ukazatelů, který nejvýstižněji umožňuje vyjádřit finanční situaci, resp. pozici na firmy.

Z časového hlediska lze bonitní modely zařadit do analýzy ex post, která je orientována retrospektivně a vede k poznání příčin, jež podmínily současnou firemní situaci. Tedy pouze popisují skutečně dosažené výsledky, na kterých se již nedá nic změnit.

Bonitní modely jsou na rozdíl od bankrotních modelů založeny převážně na teoretických poznatcích a umožňují posoudit pozici firmy ve srovnání s větším souborem porovnávaných subjektů, s oborovými výsledky.

Bonitní modely predikují finanční zdraví účetní jednotky. Toto bývá rozděleno do různě široké škály, a to zpravidla od zdraví dobrého až po to špatné. Tyto modely umožňují jejich uživatelům srovnání účetních jednotek, které se pohybují ve stejném oboru činnosti.

Index bonity

Index bonity někdy také označován jako indikátor bonity, patří mezi modely, které jsou založeny na multivariační diskriminační analýze podle zjednodušené metody. Postup výpočtu spočívá v násobení šesti vybraných ukazatelů váhovými faktory, následně jsou tyto součiny sečteny a výsledná suma zobrazuje takzvanou diskriminační funkci. Váhové faktory byly přiřazeny na základě statistického pozorování. Index bonity je využíván především v zemích střední Evropy, jako jsou například Rakousko, Německo nebo Švýcarsko.

 

Používá následující ukazatele:

 

Indikátor (index) bonity se počítá podle vzorce:

 

IB = 1,5 * x1 + 0,08 * x2+ 10 * x3+ 5 * x4+ 0,3 * x5+ 0,1 * x6

 

HodnotaHodnocení situace podniku
-3 < IB < -2extrémně špatná
-2 < IB < -1velmi špatná
-1 < IB < 0špatná
0 < IB < 1určité problémy
1 < IB < 2dobrá
2 < IB < 3velmi dobrá
3 < IBextrémně dobrá
V aplikaci používáme tyto bankrotní modely

 

Kralicekův rychlý test, modifikace Kislingerová

Při konstrukci quick testu bylo použito ukazatelů, které nesmějí podléhat rušivým vlivům a navíc musí vyčerpávajícím způsobem reprezentovat celý informační potenciál rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Proto je z každé ze čtyř základních oblastí (tj. stability, likvidity, rentability a hospodářského výsledku) zvolen jeden ukazatel tak, aby byla zabezpečena vyvážená analýza jak finanční stability, tak i výnosové situace firmy.

 

Tato metoda ohodnocuje čtyři vybrané podílové ukazatele:

 

 

Ukazatel kvóty vlastního kapitálu (koeficientu samofinancování) vypovídá o kapitálové síle firmy a informuje i o tom, zda existuje nebo neexistuje absolutně mnoho dluhů v peněžních jednotkách nebo v procentech celkových aktiv. Přitom charakterizuje dlouhodobou finanční stabilitu a samostatnost. Udává, do jaké míry je firma schopna pokrýt své potřeby vlastními zdroji.

 

Quick test "Kislingerová"

Tento test také vychází z testu zveřejněného Kralickem. Prof. Kislingerová se zabývá aplikováním Kralicekova Quick testu na prostředí České republiky a lehce tento test modifikuje.

Rozdíl je v tom, že Kralicek v původním modelu používá tzv. bilanční Cash-flow, tj. Cash-flow upravené na okamžitou (nikoli tokovou) veličinu. Kislingerová uvádí, že v případě naší ekonomiky je nutné počítat Cash-flow poněkud jinak, protože by bilanční Cash-flow vyšlo vzhledem k specifikaci financování tohoto sektoru záporné. Cash-flow budeme tedy v případě Kislingerové počítat následovně:

 

CF Kralicek = bilanční zisk (ztráta) + odpisy + příděly do rezervních fondů + příděly do rezerv - rozpouštění rezervních fondů - rozpouštění rezerv

 

CF Kislingerová = výsledek hospodaření za účetní období + odpisy + změna stavu rezerv

 

Tento ukazatel vyjadřuje, za jak dlouhé časové období je podnik schopen uhradit své závazky.

Doba splácení dluhu z cash flow spolu s kvótou vlastního kapitálu charakterizuje finanční stabilitu sledované firmy a její reciproční hodnota informuje o solventnosti dané firmy.

 

 

 

Stanovení bonity je následné:

Každý ukazatel se nejprve podle dosaženého výsledku oklasifikuje podle tabulky a výsledná známka se pak určí jako aritmetický průměr známek získaných za jednotlivé ukazatele.

 

Rychlý test - bodové ohodnocení ukazatelů:

Výborný (1)Velmi dobrý (2)Prům. (3)Špatný (4)Ohrožen insol. (5)
A> 30 %> 20 %> 10 %> 0 %negativní
B< 3 roky< 5 let< 12 let> 12 let> 30 let
C> 10 %> 8 %> 5 %> 0 %negativní
D> 15 %> 12 %> 8 %> 0 %negativní

 

Výsledná známka za celý test se vypočítá jako průměr známek dosažených za jednotlivé ukazatele. Pokud je výsledné kritérium nižší než 2, podnik je považován za velmi dobrý. Pokud je hodnota vyšší než 3, podnik se nachází ve špatné finanční situaci.

V aplikaci používáme tyto bankrotní modely

Grünwaldův bonitní model

Grünwaldův index je založen na šesti poměrových ukazatelích. Ukazatelé reprezentují oblast rentability, likvidity a zadluženosti. Konkrétně se jedná o ukazatele - rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita celkového kapitálu, provozní pohotová likvidita, krytí zásob pracovním kapitálem, doba splácení dluhů a úrokové krytí. Bodové hodnocení každého uživatele je omezeno na maximálně 3 body, aby bylo zamezeno zkreslení výsledku díky extrémně příznivé hodnotě některého ukazatele. Naopak v případě záporné hodnoty ukazatele se mu přidělí nulová hodnota.

 

GBM = (ROE / pum + ROA / (pum * (1 - sdp)) + PPL / 1,2 + KZPK / 0,7 + KDPT / 0,3 + UK / 2,5) / 6

 

Používá následující ukazatele:

 

Autor modelu zvolil jako příklad následující hodnoty krajních přijatelných hodnot:

 

Výsledná kvalifikace firmy se provede podle následující tabulky:

2,0 body a více, a všechny ukazatele dosahují alespoň 1,0 bodu   A - pevné zdraví
1,0 bod až 1,9 bodu, a PPL a ÚK dosahuji alespoň 1,0 boduB - dobré zdraví
0,5 bodu až 0,9 bodu, a PPL dosahuje alespoň 1,0 boduC - slabší zdraví   
méně než 0,5 boduD - churavění

 

 

Demoverze na 3 období ZDARMA   

Stáhnout demoverzi aplikace pro finanční analýzu

Bez časového omezení a nutnosti registrace   

 

Seznam použité literatury

Grünwald Rolf - Holečková Jaroslava: Finanční analýza a plánování podniku

Kislingerová Eva - Hnilica Jiří: Finanční analýza - krok za krokem

Grünwald Rolf: Finanční analýza - metody a využití

Neumaier Ivan - Neumaierová Inka: Výkonnost a tržní hodnota firmy

Jiříček, Petr - Morávková Magda: Finanční analýza

Altman Edward: Financial ratios, diskriminant analysis

Springate Gordon: Predicting the posibility of Failure in Canadian firm

Taffler Richard: The audit going-concern in praktice

Toto je zjednodušená verze pro mobilní telefony